Dům za více než 15 milionů korun, který jsem odmítl prodávat

A zpětně vím, že to bylo jedno z nejlepších rozhodnutí mé kariéry

Každý makléř někdy stojí před rozhodnutím, kdy musí dát přednost své profesní odpovědnosti před vidinou vysoké provize.

Přesně takový případ jsem řešil před několika lety.

Jednalo se o krásný rodinný dům s prodejní cenou přesahující 15 milionů korun. Na první pohled působil téměř dokonale.

Každý by řekl, že jde o bezproblémovou nemovitost. Jenže právě zkušenosti mě naučily dívat se i na drobnosti, kterých si většina lidí nevšimne.

Něco mi nesedělo

Během prohlídky jsem si všiml několika drobných prasklin na stěnách. Nebyly velké. Nevypadaly nijak dramaticky. Majitelka je považovala za běžné sedání stavby.

Jenže podle způsobu výstavby a dokumentace, kterou jsem měl k dispozici, mi jejich umístění nedávalo smysl.

Nechtěl jsem riskovat. Ne kvůli sobě. Kvůli prodávající ani budoucímu kupujícímu.

Rozhodl jsem se objednat technickou inspekci

Majitelka o ni zpočátku neměla zájem. Nechtěla za ni platit.

Já jsem ale měl vážného zájemce o koupi domu a nebyl jsem ochoten doporučit koupi nemovitosti, u které jsem si nebyl jistý technickým stavem.

Nakonec jsem inspektora objednal na své náklady. Dodnes toho nelituji.

Výsledek mě překvapil

Kupující okamžitě změnil názor

Když jsem výsledky inspekce předložil zájemci o koupi, rozhodl se od koupě odstoupit. A měl na to plné právo. Nechtěl kupovat nemovitost s tak zásadním technickým rizikem.

Tím ale příběh neskončil

Výsledky inspekce jsem předal také majitelce. Řekl jsem jí, že takto nemohu dům dál nabízet.

Odpověděla mi, že to není moje starost. Rozhodla se problém vyřešit po svém.

Ve skutečnosti ale neproběhla žádná odborná oprava. Praskliny byly pouze zatmeleny a přemalovány.

Já jsem spolupráci okamžitě ukončil. Nebyl jsem ochoten prodávat nemovitost, u které jsem znal skutečný technický stav.

O několik měsíců později…

Dům převzal jiný makléř. Technickou inspekci neřešil. Prodával nemovitost tak, jak ji dostal.

Jenže čas všechno ukázal. Praskliny se znovu objevily. A pokud vím, nemovitost se ani po několika letech nepodařilo úspěšně prodat.

Nevím, jak celý případ skončí. Jedno ale vím jistě.

Jsem rád, že jsem tehdy dal přednost profesnímu svědomí před provizí. — Boris Šosman

A teď opačný příběh

Naštěstí mám i zkušenost, která dopadla přesně opačně.

Prodával jsem jiný rodinný dům. Tentokrát jsem majitelům doporučil technickou inspekci ještě před zahájením inzerce. Souhlasili.

Autorizovaný inspektor připravil kompletní technickou zprávu s kulatým razítkem. Obsahovala nejen popis technického stavu domu, ale i drobné závady, jejich závažnost a orientační náklady na opravu.

Kupující měli všechny informace předem

V inzerátu jsme otevřeně uvedli, že dům prošel nezávislou technickou inspekcí. Každý zájemce si mohl zprávu prostudovat ještě před koupí.

Kupující samozřejmě při prohlídkách hledali důvody ke slevě. Jenže tentokrát jsme měli v ruce fakta. Nebavili jsme se o domněnkách. Každá připomínka měla své odborné vysvětlení.

Bylo jasně popsáno, co je běžné opotřebení, co bude potřeba v budoucnu opravit a kolik bude oprava přibližně stát. To nám umožnilo obhájit prodejní cenu. Dům se následně úspěšně prodal.

Co si z toho odnáším

Technická inspekce není překážkou prodeje. Naopak. Je to jeden z nejlepších nástrojů, jak chránit obě strany.

Závěr

Jako realitní makléř nevnímám svou práci jen jako zprostředkování obchodu. Mým cílem je, aby obchod obstál i po několika letech.

Proto u rodinných domů stále častěji doporučuji technickou inspekci ještě před zahájením prodeje.